Ztracení hoši

Daniel Landa

FmKrátery na duších, který nikdo netuší
zamaG#skovat legraD#cí, G#srdce krváD#cí.
FmNavzdory kritikům chceme mít vlastní dům,
kde G#budem jenom D#my G#hoši ztraceD#ný.
Ten C#dům si každej Cve svým srdci Fmpostaví.
Jsme Bprokletá banda, D#co dolů padá,
G#naděje na štěstí Gpomalu zvedá.
FmPouliční písně F#zpívaj pěsti.
CNa klouzačkách do neštěstí.
BBlbě se usíná, D#rychle jde čas
G#snad jednou probudí Gnaději v nás.
FmA po těchle klucích co F#hrozili všem,
Cjednou se jednou slehne zem.
Tempo je zběsilý, koně se splašili
jsme ztracení hoši, co zabloudili.
My jsme ty ztracený, hříchem zablácený,
justice je nahá, když si po nás sahá,
jdem po stopách, co vedou rovnou do ráje.
Hezkej pán z kravatou, s čepicí placatou
nepustí nás do dveří, když se sešeří.
Ti co s vlky vyjou. Lásku v nás zabijou,
ke štěstí jim stačí, když nás ke zdi tlačí,
to my jsme asi hoši navždy ztracený.
Jsme prokletá banda...
Tak roky plynuly, starý časy minuly
a list oddací karty obrací.
Naběhly myšlenky, jak zaplatit složenky,
ale energie, ta v nás pořád žije,
je pomyslnej mantinel ji zadrží.
Jsme prokletá banda...
Někdy se otočím, za mnou můj vlastní stín
vstoupil ze dveří, venku se šeří.
Hlavou na mne kývá, do tmy mne vyzývá,
tam stojej postavy, čas se zastavil,
to vracej se mi zpátky hoši ztracený.
Tahle prokletá banda...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:13:55.665+00:00
Výsledky hledání: